5. srpna se narodil
francouzský skladatel Charles Louis Ambroise Thomas (5. srpna 1811, Mety,
Francie – 12. února 1896, Paříž, Francie) byl významný francouzský operní
skladatel období romantismu (19. století), jehož nejvíce proslavily jeho opery
Mignon (1866) a Hamlet (1868). Psal i komorní hudbu, balety a kantáty.
 |
| Charles Louis Ambroise Thomas |
9. srpna 1975 zemřel v Moskvě Dmitrij
Dmitrijevič Šostakovič (25. září 1906, Petrohrad – 9. srpna 1975, Moskva) byl
ruský skladatel a klavírista, jeden z nejvýznamnějších představitelů hudební
moderny 20. století.
Narodil se v
Petrohradu. Pocházel ze středostavovské rodiny, jeho otec byl zaměstnán jako
fyzik v Ústavu měr a vah, matka byla pianistka. Přestože prokazoval výjimečné
hudební nadání již od útlého věku, započal své vzdělání v tomto směru až v
devíti letech, kdy se začal učit hře na klavír. V roce 1919 byl přijat na
konzervatoř, kde studoval klavír a skladbu.
Konzervatorní
studia absolvoval svou 1. symfonií, a ačkoli se poté nějaký čas živil klavírní
hrou k němým filmům, již v roce 1926 byla tato skladba provedena Leningradskou
filharmonií. Ve stejném roce napsal atonální klavírní sonátu. I v následujícím
období let 1927–1929 vytvořil díla avantgardního ražení (např. opera „Nos“ na
Gogolovy texty). Současně vystupoval jako klavírní virtuóz a interpret hudby
progresivních soudobých skladatelů, např. Sergeje Prokofjeva, Ernesta Křenka,
Paula Hindemitha a dalších. Získal též ocenění na soutěži pianistů ve Varšavě.
Počátkem 30.
let zkomponoval balety Zlatý věk či Jasný potok a toto období vrcholilo operou
„Lady Macbeth Mcenského újezdu“ (1932), jejíž hudba byla následně označena
stalinskou kritikou za vulgárně naturalistickou. Proto nemohla být až do roku
1961 provedena ani následující 4. symfonie.
Po vpádu
nacistických vojsk Šostakovič napsal 7. symfonii, věnovanou městu Leningrad.
Její slavnostní premiéra proběhla 29. března 1942 v Moskvě. Od roku 1943
Šostakovič žil v Moskvě a stal se profesorem na konzervatoři. V jeho tvorbě se
výrazně odrazily tragické válečné události (8. symfonie, 9. symfonie, houslový
koncert a moll aj.). V únoru 1948 bylo Šostakovičovo dílo podrobeno stranické
kritice a obviněno z formalismu, na což skladatel reagoval zjednodušením
struktury svých skladeb (Setkání na Labi, oratorium Píseň o lesích aj.).
Na své
vrcholné skladby opět navázal sérií poválečných symfonií, z nichž vyniká
zejména 10., 13. a 14. symfonie. Z ostatních děl zaujímají dále důležité místo
v jeho tvorbě např. písňové cykly Z židovské lidové poezie (1948), Satiry
(1960), Suita na slova Michelangelova (1974) či Sonáta pro violu a klavír,
napsaná v posledním roce skladatelova života (1975).
55 let
uplyne 9. srpna od úmrtí českého
hudebního skladatele Emila Františka Buriana. (11. června 1904, Plzeň – 9. srpna 1959, Praha) byl
český básník, publicista, zpěvák, herec, hudebník, hudební skladatel,
dramaturg, dramatik a význačný režisér.
 |
| Emil František Burian |
Opery Emila
Františka Buriana:
Alladina a
Palomid (1923),
Před slunce
východem (1925),
Bubu z
Montparnassu (1927),
Mistr
Ipokras, mastičkář drkolenský (1928),
Maryša
(1940),
Císařovy
nové šaty (1947),
Opera z
pouti (1955),
Račte
odpustit (1956),
Evžen Oněgin (1957), melodrama.
Žádné komentáře:
Okomentovat