Moje oblíbené opery a zpěváci

První část

Myslím, že první příspěvek by měl být o tom, které opery mám rád. Bude to těžké, já snad nemám neoblíbenou operu. Moje úplně ze všech nejvíc oblíbená a podle mě opera oper je dílo Leoše Janáčka Věc Makropulos (při psaní ji mám zrovna puštěnou). A proč jsem zvolil zrovna u nás málo hranou operu? Je to jednoduché, máme stejný den narození 18. prosince a hlavně mě před dvaceti léty velmi zasáhla a pomohla. Nebudu to popisovat dopodrobna, ale v minulosti jsem k Janáčkovi a jeho operám měl velmi negativní vztah, dokonce jsem tvrdil, že ta hrůza se nedá vůbec poslouchat a kdo na to jde do divadla, je blázen.

 

 

Jednoho sobotního večera jsem doma ležel s velmi mizernou náladou, pustil jsem si Český rozhlas, stanici Vltavu, každou sobotu dávají operu a tak to byla jasná volba. Jenže opera už běžela a tak jsem poslouchal, nejdříve mě zaujalo, že slyším češtinu, ale ta hudba byla taková jiná, divná, zvláštní a co najednou neslyším, nějaká zpěvačka zpívá: „Doktor Kolenatý? To děvče jsem někde viděla. Jsem Marty. Jdu k vám ve věci – jdu k vám ve věci procesu Gregora.““ to jsem zpozorněl, jsem velký milovník Čapka, to je Věc Makropulos! A našpicloval jsem uši na maximální pozornost. V průběhu včera jsem úplně propadl hudbě i pěveckým výkonům a úplně jsem zapomněl na všechny moje problémy. Říkal jsem si celou dobu, kdo to napsal. Moderátor nám to zřejmě řekl na začátku, ale to já neslyšel a mezi jednotlivými akty nám připomněl obsah opery a část obsazení, ale kdo je autor neřekl! Přátelé v tu dobu ještě nebyl internet a průvodce operní tvorbou od úžasné Anny Hostomské jsem ještě nevlastnil. Když opera skončila, tak to přišlo, moderátor nám řekl „Vážení posluchači, to byla opera Věc Makropulos Leoše Janáčka, kterou jste slyšeli v podání…“ Janáček! Cože? Tak krásnou operu napsal Janáček? Ano, byl jsem v šoku a tehdy jsem se rozhodl, že si poslechnu všechny opery Leoše Janáčka a půjdu na ně do divadla a úplně jsem mu propadl.



Libuše Prylová Emilia Marty

Opera o nesmrtelné Marty je spojená i s mojí první oblíbenou zpěvačkou. V onen sobotní večer nám rozhlas pustil nahrávku s orchestrem Národního divadla v Praze, kterou dirigoval Bohumil Gregor a hlavní roli zpívala Libuše Prylová a byla naprosto fenomenální. Paní Prylová je nejlepší Emilia Marty, kterou jsem kdy slyšel a že jsem jich už slyšel hodně (G. Beňačková, J. Norman, A. Silja, A. Denoke a mnoho dalších), ale jednoznačně Libuše Prylová byla nejlepší a pro mě zatím nepřekonaná Emilia Marty. Moc nahrávek paní Prylové neexistuje (já jsem našel jen Věc Makropulos), ale ve své době zpívala veliké role, mimo jiných to byla Libuše, Milada, Tosca, Carmen, Salome… 


Libuše Prylová Carmen

Narodila se v Praze 12. 02. 1924, zemřela v roce 1993 také v Praze. Vlastním jménem Prüllová. V roce 1948 absolvovala Státní grafickou školu a začala studovat na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (1948-1950). Působení ve Vysokoškolském uměleckém souboru Univerzity Karlovy ji přivedlo ke studiu zpěvu u R. Rosnera, nejprve soukromému, později s využitím státního stipendia (1949-1953); v letech 1960-1972 se ještě zdokonalovala u M. Mustanové-Linkové. 1953-1955 byla sólistkou Armádní opery, 1955-1960 působila v Komické opeře D 34, 1960-1964 v opeře v Ústí nad Labem. Od 25. 7. 1964 do roku 1977, kdy odešla do invalidního důchodu, působila jako sólistka ND. Se souborem ND se v roce 1964 zúčastnila zájezdu do Edinburghu, kde vystoupila v roli Milady ze Smetanova Dalibora a Cizí kněžny z Dvořákovy Rusalky. V roce 1972 vytvořila v Poznani titulní úlohu Pucciniho Toscy.

Jindřiška Rainerová

Další mojí velmi oblíbenou operou je Její pastorkyňa také od Leoše Janáčka. V této opeře vždy netrpělivě čekám na druhé jednání a scénu Kostelničky „Co chvíla…“. S touto operou a rolí Kostelničky mám spjatou vynikající českou mezzosopranistku Jindřišku Rainerovou. Ani paní Rainerovou v této roli zatím nikdo nepřekonal, a že už jsem jich taky slyšel hodně (E. Urbanová, M. Beňačková, A. Silja, G. Schnaut…). Pravdou je, že by tu mohla být jedna výborná Kostelnička, že Hani?

 

 

Tak asi budu pokračovat na území Čech. Další oblíbená opera patří do stáje Antonína Dvořáka a není to kupodivu Rusalka (také ji mám moc rád, to zase jo), je to Armida. Byla to první opera od Antonína Dvořáka, kterou jsem slyšel. Armidu tehdy ztvárnila Milada Šubrtová, a když zpívala árii „Za štíhlou gazelou“ tak jsem ani nedýchal, jaká to byla krása (mimo jiných byla i nejlepší Rusalkou, kterou jsem kdy slyšel).

Milada Šubrtová

Bedřich Smetana, tak ten je u mě trochu sporný. Dalibor je můj favorit číslo jedna a vždy když jdu na tuto operu je pro mě nejdůležitější obsazení Milady. Taky už jsem jich slyšel hodně a mám zde celkem tři představitelky této role, které ji zpívaly excelentně Eva Urbanová, Jindřiška Rainerová, Hana Kostelecká.

 

Mezi moje další oblíbené české opery patří především následující díla: Bohuslav Martinů a jeho Julietta, Janáčkův Osud (úžasná byla v roli Míly Živné Natalie Romanová), Fibichova Nevěsta messinská (kde excelovala naše nejlepší altistka Věra Soukupová jako Isabella Messinská).

Příště se podíváme do světa a na nějaké ty tenoristy, barytonisty a basisty.

 

Natalie Romanová