Alibaba má rád operu: Luba Orgonášová (téměř detektivní případ)

Když jsem jako začínající operní maniak nakupoval různá CD, našel jsem poměrně levnou značku NAXOS a tak jsem u zásilkového shopu, který tuto značku u nás zastupoval (možná zastupuje stále) objednal tři CD, bylo to „The best of opera 1, 2 a 3“ byl to pelmel z různých oper (v současné době už nic, jen tak bez informací, nekupuji, už si pečlivě vybírám). Slavnostně jsem doma usedl k přehrávači a spustil první CD. Nejdřív předehra k Rossiniho opeře Il barbiere di Siviglia (hmm, svižné), pak mně tenor zazpíval árii z Tosci „E lucevan le stele“ (takový to byl průměrný hlas), třetí v pořadí byla árie Lauretty z Pucciniho aktovky Gianni Schicchi „O mio babbina caro“ a to jsem náhle zpozorněl. Z přehrávače zněl nádherný, barevný, kulatý, měkký soprán - nedýchal jsem (ještě že je ta árie tak krátká). Následovalo intermezzo z opery Cavalleria rusticana a CD pokračovalo duetem z Pucciniho opery La Bohème „O soave fanciulla“, tenorista (Jonathan Welch) začal zpívat a záhy se k němu přidal ten andělský hlas. Řeknu vám, že ten „terorista“ mně v ten moment děsně pil krev, jak té neznámé zpěvačce stále vstupoval se svou troškou do duetu. Okamžitě jsem začal pátrat po jménu oné zázračné pěvkyně, jenže vydavatelství parádně zklamalo, v brožůře žádná zmínka o interpretech. Ah jo, internet nebyl, co teď? Naštěstí vydavatelství v seznamu skladeb napsalo katalogová čísla CD, odkud si ukázky na moje CD půjčilo. Okamžitě jsem objednával další CD, komplet opery G. Pucciniho La Bohème. Asi tři týdny jsem si musel počkat, než jsem doma s velkým očekávání rozbalil balíček a v něm se ukrývalo jméno interpretky.

Jo jo, byla to Ľubica Orgonášová a v bukletu už o ní byla zmínka. Co? Bratislava? Naše pěvkyně? Nevycházím z údivu. Nahrávka opery La Bohème (NAXOS, katalogové číslo 8.660003-4), pro mě byla vůbec překvapením. Dočetl jsem se, že dirigent Will Humburg řídil Czecho-Slovak Radio Symphony Orchestra Bratislava, v Bratislavě se i nahrávalo a kromě už zmíněné L. Orgonášové se na nahrávce podíleli Jonathan Welch jako Rodolfo, Carmen Gonzales jako Musetta … a pak překvapení, Richard Novák jako Benoit a Jiří Sulženko jako Alcindoro. To jsem tedy koukal, jasně Benoit i Alcindoro jsou malinkaté role, ale já Richarda Nováka úplně maximálně obdivuji, byl nejlepší Vodník v dějinách Rusalky (tak mám nárok na svůj názor, že?). 196 minut krásné hudby a překrásného zpěvu paní Orgonášové. Nepomýlil jsem se, vím, že tato opera není tak dlouhá, nahrávka má 98 minut, já to jel na poprvé rovnou dvakrát (po třetí to nešlo, sousedi už bouchali do zdi).

Je to už zhruba dvacet let nazpátek co jsem dvakrát za sebou poslouchal zmiňovanou nahrávku Bohémy, od té doby jsem slyšel různé interpretky Mimi, ale žádná z nich (Nětrebko, Freni, Gheorgiu, Petrenko, Kobielska, Scotto…) nedosahovala té krásy a úrovně, jakou měla Luba Orgonášová. Ona je nejlepší Mimi, jakou jsem kdy slyšel.

Na tomto místě bych rád přiznal, že díky Youtube jsem nečekaně a zcela nedávno, našel pěvkyni, která se jako jediná vyrovnává L. Orgonášové v roli Mimi, možná ji i trochu převyšuje a to je Natálie Romanová (dlouholetá sólistka Národního divadla v Brně). Přátelé a při mém pátraní jsem dokonce vyšťoural v archivech velmi zajímavou informaci. Luba Orgonášová a Natálie Romanová se alternovaly v osmdesátých letech v roli Gildy ve Verdiho opeře Rigoletto. Bylo to v Brně v Janáčkově divadle, opera měla premiéru 25. září 1980 a hrála se až do 11. února 1986 kdy měla Věžníkova inscenace svoji derniéru. Roli Gildy dál zpívaly i Jaroslava Janská, Roza Mitova a Jana Valášková. Poslední zmiňovaná zpívá na výše zmiňovaném CD „The best of opera volume 1“ árii Rusalky „Měsíčku na nebi hlubokém“.

To byl můj příběh, jak jsem objevil a propadl koloraturám Ľubici Orgonášové, pátral jsem dál a zjisti, že:

Peter Šubert a Ľubica Orgonášová

Ľubica Orgonášová se narodila 22 ledna 1956 v Bratislavě. Její rodiče (otec ekonom a matka sekretářka) milovali hudbu a podporovali její talent. Zpěv studovala nejprve na konzervatoři v Bratislavě (1971 - 1976) a následně byla přijata na VŠMU taktéž v Bratislavě (1976 – 1980), bohužel nikde jsem nenašel zmínku o tom, kdo ji zpěvu učil. V roce 1975 skončila třetí na Mezinárodní pěvecké soutěži M. Schneidra-Trnavského v Trnavě. Po absolvování akademie nastoupila do angažmá jako sólistka Státní opery v Banské Bystrici, kde zůstal až do roku 1983. V tomto roce odešla do Německa a stala se členkou Opery v Hagenu. Do roku 1988 se začala objevovat i v ostatních německých operních domech.

Zlomový je právě rok 1988, L. Orgonášová debutovala ve Wiener Volksoper, kde zpívala v operách W. A. Mozarta, nejprve Donnu Annu v opeře Don Giovanni a následně Paminu v Kouzelné flétně. Pamina byla jejím debutem ve Wiener Staatsoper. Zmíněné dvě role často zpívala i na festivalech v Aix - en - Provence a Salcburku. V roce 1990 debutovala rolí Konstanze (W. A. Mozart, Únos ze Serailu) v Opéra de Paris. S velkým úspěchem nahrála Luba Orgonášová tuto roli i na CD s Johnem Eliotem Gardinerem (Mozart: "Die Entführung aus dem Serail" Deutsche Grammophon). Mozartem debutovala také v Royal Opera House v Londýně, byla to Aspasia z opery Mitridate, re di Ponto. V repertoárů má i další mozartovské role: Giunia, Fiordiligi, Ilia. Značný ohlas získala i v operách Georga Friedricha Händela, jako Alcina a Rinaldo.

Ľubicu Orgonášovou mohli obdivovat diváci v londýnské Covent Garden, v Opera de Bastille v Paříži a dále v operních domech v Mnichově, Chicagu, Miláně, Brně, New Yorku a v mnoha dalších.

Repertoár umělkyně je velmi široký: Marzelline, Agathe, Amina, Lucia, Luisa, Gilda, Violetta, Mimi, Liu, Marguerite, Micaela, Antonia atd. Ve všech zmíněných rolích diváci i kritikové pějí ódy a chválu na brilantní koloraturní techniku a velmi oceňují perleťový lesk jejího hlasu.

Umění Ľubici Orgonášové můžete slyšet na mnohých nahrávkách. Její samostatný recitál vydalo již zmíněné vydavatelství NAXOS Records pod názvem „Favorite Soprano Arias", stejné vydavatelství má ve svém katalogu již zmiňovaný komplet Pucciniho opery La Bohème a dále také Belliniho La Sonnambula, nahrávka tohoto díla byla pořízena živě v Concertgebouw, operu tehdy dirigoval Alberto Zedda. Úspěšná je i nahrávka opery Carla Maria von Webera Čarostřelec s Berlínskou filharmonií pod taktovkou Nikolause Harnoncourta. Luba Orgonášová často nahrávala pod vedením J. E. Gardinera, Únos ze Serailu, skvělá Donna Anna v opeře Don Giovanni, Verdiho Requiem. Její nahrávka Rossiniho Stabat Mater s Vídeňskou filharmonií a Myung - Whun Chung je považována za nejlepší vůbec.

Kompletní soupis diskografie uvádím na konci.

V poslední době je možné vidět Ľubicu Orgonášovou více na koncertních pódiích než na jevišti divadla. Její rozsáhlý koncertní repertoár zahrnuje Haydnovo oratorium Die Schöpfung, koncertní árie W. A. Mozarta, Beethovenovu Symfonii č. 9, Verdiho Requiem, Dvořákovo Requiem, Stabat Mater a Te Deum, Mahlerovy symfonie č 2 a 4, Straussovy Čtyři poslední písně, Janáčkovu Glagolskou mši, Szymanowskeho Stabat mater a Poulencovo Gloria.

Spolupracuje s nejvýznamnějšími tělesy: vídeňskými, berlínskými a mnichovskými filharmoniky, dále jsou to například London Philharmonic, Royal Concertgebouw Orchestra, Gewandhausorchester v Lipsku, Concentus Musicus ve Vídni, Freiburg Baroque Orchestra, Tonhalle Orchestra v Curychu, Orchestre de la Suisse Romande, Accademia di Santa Cecilia v Římě, Orchestre National de France, Orchestre Philharmonique de Radio France a Cleveland Orchestra…

Ľubica Orgonášová spolupracovala s významnými dirigenty, například: Claudio Abbado, Herbert Blomstedt, Pierre Boulez, Riccardo Chailly, William Christie, Myung - Whun Chung, Sira Colina Davise, Christoph Eschenbach, Sir John Eliot Gardiner, Michael Gielen, Nikolaus Harnoncourt, Thomas Hengelbrock, Christopher Hogwood, René Jacobs, Marek Janowski, Mariss Jansons, Ton Koopman, Lorin Maazel , Sir Charles Mackerras, Sir Neville Marriner, Kurt Masur, Marc Minkowski, Riccardo Muti, Kent Nagano, Sir Simon Rattle, Wolfgang Sawallisch, David Zinman… Účinkovala v předních koncertních sálech, včetně Vídně, Salcburku, Berlíně, Mnichově, Drážďanech, Hamburku, Lipsku, Curychu, Miláně, Amsterodamu, Paříži, Londýně a New Yorku.

Koncerty v sezóně 2013/14: Janáčkova Glagolská mše s Berliner Philharmoniker pod taktovkou Sira Simona Rattla, Brittenovo Válečné requiem s Bochumer symfonik, které bude řídit Steven Sloane, Beethovenova Mše C dur s Cleveland Orchestra a dirigentem Franzem Welserem v Cleveland a v Avery Fisher Hall v New Yorku…

V současné době žije nedaleko Curychu. Ráda čte, vaří a má ráda procházky v klidném lese v okolí svého domova. Koukám, že má podobné záliby jako moje oblíbená dirigentka Zuzana Kadlčíková Pirnerová.