Občas se nedá nic dělat a i já
musím vytáhnout ze skříně žehličku a zaujmout místo před žehlicím prknem. Rozhodl
jsem se, že dnešní žehlení si zpříjemním poslechem nějaké mé, obzvláště,
oblíbené opery. Prošel jsem řadu svých CD, ale nevybral jsem si, všechno už to
mám obehrané a s DVD to dopadlo obdobně. Napadla mě ovšem spásná myšlenka,
mám přece novou televizi, která je nějak smart, tak mně jistě vykouzlí operní
produkci. Vyhledal jsem na internetu hudební kanál a Jů tam je oper a operních
recitálů. K žehlení jsem si vybral jakýsi koncert „Dresden Opera Night“
z roku 1998. Říkal jsem si, že pel mel árií a zpěváků bude k žehlení naprosto
ideální.
První přišla na řadu moje bílá
košile, žehlička hladce klouzala po bavlně stejně jako smyčce po strunách houslí
v předehře k operetě Netopýr. Víte co, já to zkrátím. Agnes Baltsa
může za propálenou košili, Neil Shicoff a jeho Cavaradosi značně prodloužili mé
utrpení při žehlení (já jsem až při potlesku zjistil, že držím žehličku ve
vzduchu a němě zírám). Když zpíval Kurt Rydl píseň z muzikálu Šumař na
střeše, tak už jsem seděl v křesle a k orchestru se přidávala moje
žehlička nečekanými výboji páry, jé Éva Marton, aha Anna Tomowa-Sintow, tý jo
Lehárova Vijla a Deborah Sasson. Když koncert skončil, žehlička už svítila
červeně, došla voda a tak jsem ji vypnul a vrátil jsem se před televizi,
hudební kanál, ta potvora jedna proradná, mně totiž hned nabídl další záznamy a
mezi nimi byla i árie Rusalky v podání Natalie Romanové, wau krása, aha a
ještě i její Desdemona, jů Tatiana Troyanos, aja jaj Edita Gruberová, jupí
Lucia Popp jako Královna noci, ach ach… jeden poklad za druhým.
Zítra jdu do práce v tričku a teplácích. A
k druhému kolu žehlení si pustím dechovku.
 |
| Agnes Baltsa |
 |
| Deborah Sasson |
 |
| Éva Marton |
 |
| Anna Tomowa-Sintow |
Žádné komentáře:
Okomentovat