Skoro měsíc
si lámu hlavu tím, který pěvec je ten pravý, aby zahájil sérii o mých
oblíbených zpěvácích. Fakt to bylo hodně těžké a nakonec jsem si říkal, že když
jsem začal sopranistkou Hanou Kosteleckou, kterou jsem obdivoval
v Moravském divadle v Olomouci, tak v Olomouci i zůstanu. Divadlo
jsem zvolil a má to být muž, nastal další boj, který hlasový obor vyberu,
jestli to bude někdo z tenorů, barytonů nebo se poohlédnu v basech.
Zvolil jsem bas, já mám totiž basisty nejraději, tenoristi jsou na mě moc
uškrcení, baryton – pokud je zajímavá barva hlasu tak beru a basisti ty dávají
opeře „k…e“, tak bude první právě někdo z basu.
Pravdou je,
že mnoho dobrých basistů po světě nechodí, ale občas se nějaký urodí a
v Olomouci jednoho skoro, brzo, v dohledné době, světového mají. A
dostal i cenu Thálie a je mladý a skvělý herec a má opravdu krásnou, sytou
barvu hlasu. Na basisty jsem hodně náročný, já už viděl a slyšel tolik Vodníků
a králů Filipů a Godunovů, ale jen málo z nich mě zaujalo natolik, že jsem
si je zařadil do kategorie „Můj nejoblíbenější bas“, patří tam především
Richard Novák a Jevgenij Nestěrenko. Nově se stal členem v této malé VIP
skupince i Jiří Přibyl, který je prvním operním zpěvákem na mém blogu.
Nebudu tady
sepisovat rozsáhlý životopis, narodil se v Táboře v roce 1975, jeho
cesta k opeře byla velmi klikatá, sám se naučil hře na klavír, zpíval
amatérsky a v roce 1994 odešel do Prahy. Zpěv začal studovat soukromě u
našeho nejlepšího čaroděje Ismena (Antonína Dvořáka Armida) a zároveň mého nejoblíbenějšího
barytonisty Václava Zítka. Od roku 1996 byl členem sboru Národního divadla
v Praze, postupně se začal věnovat sólové koncertní činnosti a od roku
2003 začíná spolupracovat s libereckou operou, kde postupně nastudoval
Toma v Maškarním plese (G. Verdi), Mluvčího a Ozbrojence v Kouzelné flétně (W.
A. Mozart, 2004), Banca v Macbethovi (G. Verdi, 2006) a Fiesca v opeře Simon
Boccanegra (G. Verdi, 2008). Následovala i plzeňská opera a v roce 2008
upozornil Jiřího Přibyla režisér Michael Tarant, že v Moravském divadle
v Olomouci budou potřebovat možná basistu, protože jiný odchází.
 |
| B. Smetana Dalibor,žalářník Beneš (J. Přibyl, H. Kostelecká) |
A opravdu
potřebovali. Tím se dostávám k prvnímu setkání s hlasem Jiřího Přibyla (za
které může tak trochu Hana Kostelecká, jel jsem původně do Olomouce obdivovat
ji a nakonec jsem obdivoval hlasy dva). Totiž, v roce 2008 získal mladý
basista roli žalářníka Beneše v opeře Bedřicha Smetany Dalibor (tehdy
ještě jako host) a byl excelentní, do té doby jsem se domníval, že nikdo jiný
než pan Kalendovský (nejlepší Komtur jakého znám) tuto roli dobře nezazpívá a
vidíte, zazpíval. Škoda, že se opera uváděla v novém, ukrutně nehezkém
moderním překladu. Jinak to byla zdařilá inscenace v režii Michaela
Taranta a Hana Kostelecká pěla Miladu.
 |
| G. Verdi Falstaff (J. Přibyl, E. Gazdíková) |
V roce
2009 získal Jiří Přibyl stálé angažmá v Olomouci a já ho v tom roce viděl
v malé roli kostelníka v Tosce (není malých rolí), od té doby jde
z role do role a jeho hlas je lepší a lepší až dozrál k závažným rolím (Vodník,
Falstaff, Quichott…) Já už se těším na další a další představení, která uvidím
s Jiřím Přibylem, protože jak najdu ideální hlas a je to bas, tak mapuji
cestu pěvce a sleduji se zatajeným dechem jeho vývoj (asi budu muset tím pádem
brzo zajet do MET). Jo kdyby náhodou, mám moc rád Borise Godunova (moje
nejoblíbenější dirigentka Zuzana Kadlčíková Pirnerová by ho mohla dirigovat).
Letos získal Jiří Přibyl cenu Thálie za titulní roli v opeře Falstaff
G. Verdiho (moc gratuluji), spěje do Met, milé dámy je krásný, je to bas, má
krásný hlas, tak je jasné, že je první chlap, kterého Vám na svém blogu
představuji. A myslím, že to nebude naposledy, co o něm píšu. Jo a taky jsem
přemýšlel, jaký bude název tohoto příspěvku, ženy jsou „Operní divy“ pánská
kategorie by měla mít název „Operní div“?
 |
| A. Dvořák Čert a Káča (divadlo F. X. Šaldy Liberec) |
:-)
OdpovědětVymazat