Hector Berlioz
Les Troyens (Trójané)
Grand Opéra v pěti jednáních
světová premiéra 4. listopadu 1863 v Théâtre lyrique (Paříž)
Direction musicale : James Levine
Metropolitan Opera Orchestra, Chorus and Ballet (New York)
Mise en scène (1983) : Fabrizio Melano
Chorégraphie : Gray Veredon
Réalisation au Metropolitan (live, oct. 1983) : Brian Large
Énée, héros troyen, fils de Vénus et d'Anchise : ............Plácido Domingo (tenor)
Chorèbe, jeune prince d'Asie, fiancé de Cassandre : .....Allan Monk (baryton)
Panthée, prêtre troyen, ami d'Énée : ..............................John Cheek (bas)
Narbal, ministre de Didon : .............................................Paul Plishka (bas)
Iopas, poète tyrien de la cour de Didon : ........................Douglas Ahlstedt (tenor)
Ascagne, jeune fils d'Énée : ............................................Claudia Catania (soprán)
Cassandre, princesse troyenne, fille de Priam : ..............Jessye Norman (mezzo)
Didon, reine de Carthage, veuve de Sichée : ..................Tatiana Troyanos (mezzo)
Anna, sœur de Didon : ....................................................Jocelyne Taillon (alt)
Hylas, jeune matelot phrygien : ........................................Philip Creech (tenor)
Priam, roi des Troyens : ..................................................John Macurdy (bas)
L'ombre d'Hector, héros troyen, fils de Priam : ................Morley Meredith (bas)
Hélénus, prêtre troyen, fils de Priam : ..............................Robert Nagy (tenor)
Deux soldats troyens : ......................................................John Darrenkamp (bas)
James Courtney (bas)
Le dieu Mercure : .............................................................Julien Robbins (baryton)
Hécube, reine des Troyens : ............................................Barbara Conrad (soprán)
L'ombre de Priam : ..........................................................James Courtney (bas)
L'ombre de Chorèbe : .......................................................Allan Glassman
L'ombre de Cassandre : ...................................................Jean Kraft
Un soldat troyen : ..............................................................Vernon Hartman
Andromaque, veuve d'Hector : .........................................Jane White
Astyanax, son fils : ............................................................Robert Sanchez
Chœurs de Troyens, de Grecs, de Carthaginois : .............Chœur du Metropolitan (New York)
1. část („Dobytí Tróje“)
I. jednání:
Po deseti letech obléhání Tróje Řekové odpluli od města, a zanechali na místě obrovského dřevěného koně. Obyvatelé Tróje ho mají za oběť bohyni Pallas Athéně a radují se, že Řekové odtáhli. Věštkyně Kassandra, dcera trójského krále Priama, vyjadřuje své obavy, pokud jde o to, proč vlastně nepřátelé zmizeli. Má vidění, v němž se jí zjevuje duch jejího bratra Hektóra, kráčející po hradbách. Kassandra se marně snaží varovat svého otce i svého snoubence Koreba před hrozící pohromou. Když Korebus svou snoubenku žádá, aby se připojila k oslavám nastavšího míru, Kassandra ho přesvědčuje, aby prchl z města, neboť předvídá, že je oba čeká smrt.
V doprovodu skupiny Trójanů, kteří vzdávají své díky bohům, přichází velitel trójské armády Aeneas. Panující radost se mění ve smutek, když se zde objevuje vdova po Hektórovi, Andromaché, která přivedla před krále Priama a jeho ženu, královnu Hekabé, svého malého syna Astyanakta, dědice trůnu. Aeneas podává zprávu, o tom, co se právě sběhlo. Kněz Laokoón, který měl podezření, že dřevěný kůň, kterého nechali u města Řekové, je nějaká léčka, hodil na koně kopí a přesvědčoval shromážděný zástup, aby byl kůň spálen. Tu se objevili dva obrovští mořští hadi a zahubili jak Laokoónta, tak jeho dva syny. Aeneas navrhuje, aby byl kůň vtažen do Tróje jako dar Athéně. Priamos v tom smyslu vydá příslušný příkaz a Trójané vtahují koně do města. Kassandra si uvědomuje, že to způsobí katastrofu.
II. jednání:
Aeneas spí ve své komnatě. Tu ho navštíví Hektórův duch, který mu velí, aby prchl z města. Říká mu, že je mu předurčeno založit novou říši, která jednou bude vládnout světu. Když duch zmizí, do komnaty vpadne raněný Aeneův přítel a trójský kněz Pantheus se zprávou, že uvnitř koně se ukrývali řečtí vojáci, kteří jsou nyní pohromou pro město. Aeneas spěchá pryč, aby se chopil řízení obrany.
V Priamově paláci se modlí Kassandřina sestra Polyxena s dalšími trójskými ženami za to, aby bylo město zbaveno útočníků. Kassandra věští, že Aeneas a někteří z Trójanů uprchnou do Itálie, aby tam založili město – novou Tróju. Kassandřin snoubenec již zahynul a Kassandra se připravuje na svou vlastní smrt. Ptá se žen, zda přijmou osud poražených – násilí a otroctví. Některé z nich se bojí smrti a jsou vyhnány. Ostatní berou do rukou lyry a hlásí se ke své přísaze, že zemřou svobodnými. Když pak vtrhnou do paláce řečtí vojáci, hledající královské poklady, jsou ohromeni, když vidí, že Trójanky páchají hromadnou sebevraždu. Aeneovi a jeho mužům se podaří uniknout z Tróje, i s jejími poklady.
2. část („Trójané v Kartágu“)
III. jednání:
V paláci v Kartágu pěje lid chvalozpěv své královně Didoně. Královna svým poddaným připomíná, že v průběhu sedmi let, jež uběhly od té doby, co po vraždě jejího manžela uprchli z rodného Tyru, vybudovali nové kvetoucí království. Didonina sestra Anna své sestře naznačuje, že Kartágo potřebuje krále, a Didonu, která je vdovou, ujišťuje, že jistě znovu potká lásku. Dvorní básník Iopas oznamuje návštěvníky, kteří zázrakem unikli ztroskotání v nedávné bouři (jde o zbylé příslušníky trójské armády, včetně Aenea). Dido návštěvníky vítá. Hosté žádají o poskytnutí útočiště na několik dní a nabízejí královně královské poklady, které s sebou mají. Když pak přijde zpráva, že numidský vladař Jarbas hodlá zaútočit na Kartágo, neboť Dido odmítla jeho nabídku k sňatku, Aeneas předstoupí, přestaví se královně a nabízí jí svou pomoc v boji. Královna přijímá a Aeneas shromáždí oddíly Kartága a Tróje a vydává se s nimi proti nepříteli. Svého syna Ascania zanechá u Didony.
IV. jednání:
Uběhlo několik dní. Aeneas se vítězně vrátil do Kartága a s královnou se vydali na lov. V lese u říčky, skotačí najády. Když se zde objeví lovci, najády se skryjí. Nato vypukne bouře. Dido a Aeneas najdou úkryt v jeskyni a poznávají, že mezi nimi klíčí láska. Za bouře se objevují nymfy, satyrové a faunové, dají se do tance a spolu s bouří pak zmizí.
O několik měsíců později. Nastává večer. U moře, v královských zahradách, se setká Anna s Narbalem, Didoniným rádcem a ministrem. Anna se ho ptá, co mu činí starosti. Vždyť Numiďané byli poraženi! Narbal odpoví, že se znepokojuje tím, že od té doby, co se Dido zamilovala do Aenea, zanedbává své povinnosti. Obává se, že s přijetím trójských cizinců na sebe Kartágo přivolalo vlastní zkázu. A Aeneovi je předurčeno odjet do Itálie, nic dobrého z té lásky nevzejde. Objevuje se Dido s Aeneem spolu se členy dvora, aby zde shlédli pěvecké a taneční vystoupení. Dido prosí Aenea, aby jí podrobněji vyprávěl o posledních dnech Tróje. Aeneas jí vyhoví. Když pak vypráví o Andromaché, vdově po Hektórovi, která se zamilovala do Pyrrha, jednoho z nepřátel, a vzala si ho, Dido cítí, že její životní příběh se v něčem podobá příběhu Andromaché. Když jsou oba o samotě, opět se přihlašují ke své lásce, avšak po chvíli se ve světle měsíce zjevuje bůh Merkur a připomíná Aeneovi jeho předurčení a cíl jeho cesty, Itálii.
V. jednání:
V noci u přístavu, kde kotví trójské lodě, zpívá mladý námořník Hylas nostalgickou baladu, naplněnou steskem po domově. Poté ho přepadne spánek. Přítomný Pantheus říká dalším Trójanům, že jejich otálení v Kartágu se stává tísnivějším a tísnivějším. Každý den se objevují znamení. Duchové napomínají Trójany, že bohové i Hektór jsou nespokojeni, že zde Trójané stále setrvávají. Objevuje se Aeneas, zmítán vnitřním zápasem mezi láskou k Dido a svou povinností opustit Kartágo. Dojde k přesvědčení, že musí královnu ještě jednou vidět. Když se však zjevují duchové Priama, Hektóra, Koreba a Kassandry a naléhají na něj, že se musí vydat na cestu, Aeneas je tak přinucen zapomenout na Didonu a nařizuje svým mužům, aby roztáhli plachty na lodích, aby bylo možno před východem slunce vyplout. Tu se objeví Dido, zjistí, co se děje a hněvivě odsuzuje Aeneovo počínání. Aeneas přísahá, že ji miluje, ale prohlašuje, že ji musí opustit. Dido ho proklíná a naplněna hněvem běží z přístavu pryč, zatímco zarmoucený Aeneas vstupuje na svou loď.
Za úsvitu žádá královna ve svém paláci svou sestru, aby se vydala za Aeneem. Didonin hněv již pominul, a královna se chce pokusit přimět Aenea, aby zde zůstal ještě několik dní. Avšak trójské lodi se již vydaly od břehu a míří na širé moře. Dido lituje, že nepředvídala Aeneovu zradu a nenechala spálit jeho loďstvo. Namísto toho však spálí jeho dary a vše, co připomíná jejich lásku! Královna nařizuje navršit rituální hranici. A rozhodnuta ukončit svůj život, se loučí s Kartágem a vším, co jí bylo drahé.
Žádné komentáře:
Okomentovat