Alibabova operní bilance č. 9

Antonín Dvořák

Rusalka

(Státní opera Praha)

Eva Urbanová

Milada Šubrtová, Gabriela Beňačková, Lea Vítková, René Fleming, Maria Kobielska, Dana Burešová, Pavla Vykopalová, Natalia Romanová, Jitka Burgetová, Eva Jenisová, Eva Urbanová, Liana Sass, to je výčet Rusalek, které jsem buď viděl, nebo slyšel, nepočítám umělkyně, které jsem slyšel jen zazpívat árii o luně. A teď Ježibabo raď, které mám přiřadit prvenství. Proč já si dávám tak těžké úkoly?

 

Beru to útokem z jiného úhlu pohledu, důležitý je Vodník, Cizí kněžna a Ježibaba, jak je jedna z těchto rolí obsazena, ne úplně podle mého vkusu, tak Alibaba trpí (jsem náročný?) vodníci, ježibaby kde jste? Kde je nový Richard Novák? Kde je nová Věra Soukupová? Jo Anda-Louisa Bogza je dobrá Cizí kněžna (naučí se někdy hrát?) to zas jo, častěji jsem viděl Jindřišku Rainerovou (byla výrazně lepší, pěvecky i herecky než paní Bogza, ale už nezpívá, ah jo).

Rozhodl jsem se, že se vrátím v čase do roku 2005, k představení, jenž se mnou navštívila i moje malá neteř, která už byla skoro otřískaná operní znalkyně, bylo ji myslím necelých sedm let a měla za sebou Dvořákovu operu Čert a Káča a to už ji můžu považovat za operní skorobrzo fanynku. Na Rusalku do Státní opery v Praze nás pozvala Jindřiška Rainerová (jak později říkala neteř, teta Princezna), jednak proto, že zpívala Cizí kněžnu, ale hlavně proto, že tato Troškova režie je velmi pohádková a romantická a krásná, takže vhodná pro mladé operní fanynky. Neteř věděla, že se po prvním jednání půjdeme podívat za tetou Princeznou na jeviště a nemohla se dočkat. Celou dobu se mně ptala, kdy už půjdeme do toho zákulisí. V dotazování byla Nikolka velmi intenzivní, až nás dvě starší dámy sedící vedle nás velmi nehezky okřikly, že je rušíme v hlubokém hudebním prožitku (baby jedny, na hlavách háčkované barevné, chemlonové barety, by mě zajímalo, jestli diváci a malé děti co seděli za nimi, něco viděli).

Teta Princezna nás čekala u zákulisí a provedla Nikolku po jevišti, kde se zrovna dokončila přestavba lesa na zámek. Radostné bylo sledovat, jak se Nikolka blíží k oponě z druhé strany a má strach se jí dotknout. Když jsme se vrátili zpět do hlediště a usadili se na svá místa, byla neteř plná dojmů a nadšeně mně říkala, jak bylo krásné vidět to z druhé strany a jak byl ten zámek zajímavý a jak má teta Princezna hezké šaty a jestli už bude zpívat. Tak jsem Nikolce vysvětlil, že teta Princezna bude zpívat v druhém jednání a že ta postava se jmenuje Cizí kněžna a že po představení půjdeme ještě jednou za tetou, aby se mohla vyfotit (to jsme nestihli a neteř nutně potřebovala foto), chi chi chemlonové barety měly tak našpicované uši, aby jim nic neuniklo, že vypadaly jako mimozemšťani. Cizí kněžna se poprvé objeví na schodech, a když ji Nikolka zaregistrovala, vykřikla na celé divadlo „Jé strejdo, teta už je tam. Na schodech!“ Chemlonové barety v ten moment vytřeštily zrak a se zrakem vytřeštily i dioptrie v okulárech a uznale se podívali na mě, jaký jsem hodný strejda, když umožňuji neteři takové zážitky.



Jitka Burgetová, Andrea Kalivodová

Druhé jednání bylo ok, přišlo jednání třetí a s ním velký problém, Rusalka umřela! Nikolka plakala tak usedavě, že i chemlonové barety zamáčkly slzu v oku a potutelně se podívaly na mě, a v očích se jim zračila otázka, jak to teď tomu nebohému dítěti hodlám vysvětlit. Přeci jednoduše „Nikolko, to je jenom jako, ta paní co zpívá Rusalku, se za chvíli půjde uklonit, tak ji uvidíš a zjistíš, že neumřela.“ Přátelé to nezabralo, pěvkyně se klaněla a moje neteř jen velmi plačtivě pronesla „Strejdo to je jiná paní, Rusalka umřela doopravdicky.“ A znovu příval slz. Nechtějte vědět, jak se tvářily chemlonové barety, kdyby to šlo, tak mě hned udají na sociálce, že trápím děti. Nastává čas na plán Bé, vzít Nikolku do zákulisí, stejně už na nás paní Rainerová čeká a ukázat jí paní Burgetovou, která zpívala Rusalku (snad ji stihneme, jinak bude mít neteř doživotní trauma). Přátelé, stihli jsme Rusalku, jenže už měla sundanou paruku, takže opět pláč, že tohle není ta Rusalka a že Rusalka určitě zemřela a výbuch pláče. Vtipně reagovala představitelka Rusalky „Děvenko, to by měla Státní opera velkou spotřebu zpěvaček…“ Naštěstí, se kolem nás ochomejtla Ježibaba, zafungoval strach, bylo po pláči a už se neteř chtěla fotografovat. Tak na fotce je stále ještě smutná, ale na mrtvou Rusalku už potom nemyslela.

A na závěr bych jenom dodal, že Richard Novák a Věra Soukupová stále zůstávají na prvním místě a nikdo je zatím nepřekonal...

Osudné obsazení s nebohou zesnulou Rusalkou ze dne 28. října 2005.

 

Rusalka ................Jitka Burgetová
                            (jsem moc rád, že je stále živou a zpívající Rusalkou)

Princ ....................Tomáš Černý

Vodník ..................Roman Vocel

Ježibaba ...............Andrea Kalivodová

Cizí Kněžna ...........Jindřiška Rainerová

Hajný ...................Aleš Hendrych

Kuchtík .................Alena Miro

První žínka ............Jana Sibera

Druhá žínka............Pavla Vykopalová

Třetí žínka .............Martina Kociánová

Lovec ....................Jiří Hájek

Dirigent .................Jan Chalupecký

Eva Urbanová, Tomáš Černý