Říkal jsem si, že když jsem u operních „divů“ začal hluboko,
myslím hlasově hluboko, tak budu pokračovat o pár tónů výše a vyberu si někoho
z pánů barytonů a nebudu chodit moc daleko, máme v našem Česko/Slovenském
operním rybníčku barytonovou hvězdu mezinárodních rozměrů. Je jím Vladimír
Chmelo. Už jsem ho slyšel zpívat mnohokrát, byl úžasný jako Germont v La Traviatě,
král Vladislav v Daliborovi, Marcello v Bohémě, Hamlet… a doufám, že
nezůstane natrvalo (i když bych mu to moc přál) na mezinárodních jevištích a
budeme si i nadále užívat jeho pěvecké umění i tady v Čechách nebo na
Slovensku.
Narodil se 21. srpna 1963 v Lučenci a je absolventem brněnské
JAMU. Jeho mezinárodní kariéra odstartovala vítězstvím v pěvecké soutěži
Feruccia Tagliaviniho v rakouském Grazu v roce 1998. V té době měl již za sebou
několikaleté působení v Národním divadle v Brně, kde si vytvořil základ svého
operního repertoáru. Soustavným zdokonalováním italského belcanta se stal
vyhledávaným interpretem italských a francouzských oper.
V současné době je hostem Národního divadla, Národního
divadla v Brně a Slovenského národního divadla v Bratislavě. Pravidelně
účinkuje na významných evropských scénách (Hamburk, Essen, Bonn, Graz,
Innsbruck, Salcburk, Bielefeld, Ženeva, Madrid, Janov, Palermo), kde zpívá
stěžejní role barytonového oboru (Germont, Luna, Rodrigo, Jago, Macbeth,
Rigoletto, Boccanegra, Ford, Renato, Figaro, Sharpless, Hamlet, Escamillo).
Účastnil se několika zájezdů do Japonska, kde se představil
jako Germont po boku Marie Guleghiny, Figaro, Wolframm a Escamillo. Vystoupil
rovněž na mnoha operních festivalech (Aix en Provence, Eutin, Gut Immling).
Soustavně se věnuje také koncertní činnosti, v rámci milénia zpíval ve Vatikánu
na koncertě pro papeže Jana Pavla II. titulní part Lisztova oratoria Kristus.
Jeho bohatý písňový repertoár zahrnuje zejména díla německých, českých a
francouzských autorů. V samostatném recitálu se představil například rakouskému
publiku v Brucknerhausu v Linci.
D. Burešová (Taťána) a V. Chmelo (Oněgin) ND Praha |
V březnu 2006 debutoval na scéně janovského divadla Carlo
Felice jako Sharpless v inscenaci Madama Butterfly v režii Renaty Scotto. V
květnu 2007 vystoupil v rámci festivalu Wiener Festwochen ve slavné inscenaci
Janáčkovy opery Z mrtvého domu režiséra Patrice Chéreaua a dirigenta Piérra
Bouléze. Tatáž inscenace byla s mimořádným úspěchem uvedena v témže roce v
Amsterodamu a v Aix en Provence. V listopadu 2009 debutoval opět s touto
inscenací na scéně newyorské Metropolitní opery a na jaře 2010 v milánské La
Scale.
hrabě Luna |
V červenci 2010 se vrátil do Palerma jako Amonasro (Aida) a v
listopadu 2010 debutoval v Teatro Colón v Buenos Aires v roli Forda (Falstaff).
V sezóně 2010/2011 opět spolupracoval s Metropolitní operou v New Yorku jako
Rigoletto, Scarpia v Tosce, Tomsky a Rangoni – Boris Godunov. V říjnu 2011 se
představil v inscenaci Janáčkovy opery Z mrtvého domu v berlínské Staatsoper. V
prosinci téhož roku se účastnil koncertního turné ve významných koncertních
domech Švýcarska v díle C.Orffa Carmina burana. V březnu 2012 se zhostil role
Sharplesse v Metropolitní opeře v New Yorku. V následujícím roce se podílel na
novém nastudování Verdiho Rigoletta v MET a v roce 2014 tam vystoupil v roli
Hajného ve Dvořákově Rusalce.
Vladimír Chmelo je dvojnásobný laureát Mezinárodní
pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech v letech 1986 a 1987. Další
vítězství mu přinesla Mezinárodní pěvecká soutěž Feruccia Tagliaviniho, Graz
(Rakousko) v roce 1994. Je držitelem Ceny Thálie, kterou získal v roce 1998.
V. Chmelo Simon Boccanegra, M. Kobielska Amelia |
Csilla Boross (Lady Macbeth) a Vladimír Chmelo (Macbeth) |
Žádné komentáře:
Okomentovat